Rozjímanie v týždni

Rozjímanie v týždni prvej nedele po zjavení Pána.

Neděle první po Zjevení.
1. Rozjímej, že mudrci byli ku Kristu Pánu povoláni divnou moci boží, aby byli prvotinou pohanstva pro církev sv., kterou Spasitel založil. Děkuj mu, že povoláním mudrců učinil první základ pro svou církev, a že i ty do ní patříš. Žádej, aby ji mezi pohany a bludaři rozšířil, tebe pak učinil údem, ctnostmi vzácným.
2. Rozjímej, že Pán Bůh Josefa a mudrce napomenul v noci o věcech, které činiti a kterých varovati se měli. Konej vždy večerní modlitbu, aby i tebe Bůh v noci od hříchů chránil.
3. Rozjímej radu od Boha mudrcům danou, totiž, aby se nevraceli k Herodovi. Uč se, varovati se lidí zlých a nebezpečenství k hříchu. Nebo Bůh, ač může nebezpečenství překaziti, na ty, kteří je milují a vyhledávají, dopouští, že v něm hynou.
4. Rozjímej poslušnost mudrců. Nejen že nešli k Herodovi, ale vrátili se i jinou cestou, ač i po cestě dřívější jdouce mohli se králi vyhnouti. Uč se, že dokonalá poslušnost je bezpečnější, než všelijaké obcházení nebo volné vykládání rozkazů. Važ si více věčného spasení, než časného zisku, který spojen jest s nebezpečím.
Promluva. Cvičba pro den.
Pondělí.
O dvanáctiletém Kristu v chrámě.
1. Rozjímej pokoru Páně. Mohl stejně dobře uctívati Otce svého doma jako v Jeruzalémě, než on zachovávaje přikázání, ač k němu není vázán, vydává se na cestu. Uč se nezanechávati dobrých obyčejů, byť nebyly nevyhnutelně potřebný; co jsi v noviciatě, v semináři, v mladosti a p. činíval dobrého, čiň i nyní.
2. Rozjímej, jak se Kristus na cestě choval, jak si očima, rukama a p. slušně a mravně vedl, jak mluvil s jinými, jak jedl a pil střídmě a zbožně, jak vůbec při všech skutcích se choval.
3. Rozjímej, jak se choval v chrámě božím, jak zbožně se modlil, kde a na kterém místě, jak douho tam zůstal. Zdaliž byl všetečný očima jako ty? Zpytuj se a polepši se.
4. Rozjímej, jak se Bohu Otci a sv. andělům svým chováním v chrámě líbil. Zapal v sobě podobný oheň nábožnosti, abys také při modlitbě líbil se nejsvětější Trojici, P. Marii, andělům a svatým. Zpytuj se, a svých nedostatků oplač.
Promluva. Cvičba pro den.
Úterý.
Ještě o dvanáctiletém Kristu v chrámě.
1. Rozjímej proč P. Bůh v Starém Zákoně rozkázal, aby mužské pohlaví třikráte do roka v chrámě Jeruzalémském obětovalo. O jak mnohem vzácnější obět děje se v našich chrámích, však ty nehrubě k ní pospícháš. Oplač svou váhavost a polepši se.
2. Rozjímej, kterak Matka boží, ač byla bez hříchu a plna milosti boží, ráda do chrámu chodila, aby tím více P. Boha uctívati mohla a jemu se líbila. Veliké tvé potřeby měly by tě mnohem častěji vésti do chrámu na modlení, ale ty ho zanedbáváš. Následuj Matky Boží.
3. Rozjímej, jak horlivě Kristus Pán cti svého Otec vyhledával, tak že proti vůli, ano s nemalou bolestí a starostí své matky v chrámě mezi učiteli zůstal. Uč se, nedbati lidí, chceš-li něco ku cti a slávě boží vykonati.
4. Rozjímej pokoru Krista Pána, jak dle sv. Řehoře seděl neuče jiných, ale tázaje se jich, kdežto všecky poučovati mohl. Uč se, z pokory vyptávati se jiných, byť jsi i sám učeným byl. Tak činívají lidé pokorní, milovníci mlčení.
Promluva a cvičba pro den.
Středa.
Ještě o dvanáctiletém Kristu v chrámě.
1. Rozjímej s jakou tichostí seděl Kristus Pán mezi učiteli, jak tiše se dotazoval a jak pokorně odpovídal.
2. Rozjímej, co po tři dni Kristus Pán jedl. Sv. Bohaventura myslí, že žil z almužny. Ucti chudobu a pokoru svého Spasitele, a zamiluj si ji. Děkuj mu za příklad, který ti dal.
3. Rozjímej, jak P. Maria a sv. Josef nechali Krista Pána v chrámě, domnívaje se, že je mezi přátely. Uč se, abys hned neodsuzoval, zamešká-li někdo něco. Mnohé může se přihoditi i nejsvětějším lidem bez všeliké jich viny. Uč se, omlouvati je, a dle možnosti na dobrou stránku vykládati všecky nedostatky bližního svého.
4. Rozjímej veliké tajemství, že Kristus Pán ne jinde, leč v chrámě byl nalezen. Zdaliž ty, jsa hledán dle příkladu svého Pána v chrámě na modlení nalézán býváš, nebo snad na místě zahálčivém a podezřelém? Rozvažuj o tom a učiň si dobré úminky.
Promluva a cvičba pro den.
Čtvrtek.
Ještě o dvanáctiletém Kristu v chrámě.
1. Rozjímej velikou a opatrnou moudrost Krista, jehož odpověděm všichni se divili. Raduj se, že Pán tvůj již v mladém věku tak dobrou má pověst. Považ, jakou chválu má tvůj řád, církev, rodina a j., když jich synové tak mluví, že úcty a obdivu si zasluhují.
2. Rozjímej, pokoru P. Marie. Mluvíc jmenuje nejprv Josefa a potom sebe, ač je vlastní matkou, kdežto Josef vlastním otcem Ježíšovým nebyl. Řekla: hle, otec tvůj a já. Tak se pokora jeví všady u toho, kdo ji v srdci má. Mluvíš-li tak i ty o sobě? Tuším, že často opáčně činíš a nad jiné se vypínáš. Polepši se.
3. Rozjímej, jak zlou je věcí nemíti Krista Pána přítomna. Viz, jak žalostnila P. Maria, ztrativši ho, jak velice si máš vážiti velebné Svátosti, v kteréž Kristus Pán je přítomen. Navštěvuj ho tedy rád a často s ním jednej.
4. Rozjímej, jaký název dala P. Maria sv. Josefovi: Hle otec tvůj, pravila, ačkoliv pravým otcem Ježíšovým nebyl. Uč se, nevykládati zle, slyšíš-li něco sobě nepochopitelného, jakoby se s pravdou nesrovnávalo.
Promluva a cvičba pro den.
Pátek.
Ještě o dvanáctiletém Kristu v chrámě.
1. Rozjímej o slovech Krista Pána: v tom co je Otce mého, musím býti. Když tě někdo bude odtrhovati od pobožnosti nebo jiných povinností, vzpomeň si na tato slova a rci si, musím to činiti, co Bůh chce, a nikoliv co chce můj tovaryš, mé tělo, svět nebo ďábel.
2. Rozjímej, že je velmi zapotřebí, abys tak činil. Napomínají tě k tomu hříchy tvoje, odplata nebeská a povolání tvé. Pohleď tedy, jak jsi se doposavad choval, a zda-li jsi nevyhledával nic jiného, leč vůli Boha Otce.
3. Rozjímej, jak velice zapotřebí jest, míti hojnou milost boží, bez které ani sv. Josef ani P. Maria slovům Kristovým: v tom co jest otce mého, musím býti, by byli nerozuměli. Tak mnozí slyší slovo boží, ale nemajíce milosti nerozumí mu a nepolepšují se. Připrav srdce své pro milost boží nábožným životem.
4. Rozjímej poslušnost Krista Pána, který, aby rodičům svým vyhověl, opustil chrám a s nimi do Nazareta se navrátil a byl jim poddán. Považ vznešenost tvého Pána, který ač jako Bůh a Pán všech lidí nemusel se člověku poddávati, nicméně poddává se svým rodičům a jest jich poslušen. Uč se od něho pravé poslušnosti.
Promluva a cvičba pro den.
Sobota.
Pozdravení andělské.
1. Rozjímej, co asi dělala P. Maria, když ji anděl navštívil. Nezahálela zajisté, aniž marnivostmi se zabývala, nýbrž s Bohem na modlitbách nábožně rozmlouvala. Pohleď na své mravy, jak se chováš a s kým obcuješ.
2. Rozjímej, co tehdáž rodička boží asi myslela, když slyšela slavné a vzácné pozdravení: zdrávas buď Maria, milosti plná.
3. Rozjímej, jak velikou a dokonalou milostí boží naplněna byla rodička boží, a jak ty málo jí máš. A přec záleží jen na tobě, abys v ní den ode dne rostl. Kdybys jen všecky své skutky dobrým úmyslem k dobrému cíli říditi a o čisté svědomí pečovati hleděl, tvá milost boží by se rozmnožovala. Pomysli tedy, jak se budoucně připravovati chceš, abys víc a více si ji získával.
4. Rozjímej, jakým způsobem anděl Páně rodičku boží pozdravil. Bez pochyby promluvil k ní v podobě viditelné, tvář maje krásnou, oči čisté a světlé, hlas pokorný, uctivě si veda. Pohleď na své mravy, a přičiň se, aby také byly andělské.
Promluva a cvičba pro den.